HURÁ NA ZÁVODY!
(Jak jsme se nakonec pochopili s mým koněm)
Maria Holcová
Jmenuji se Helena a včera jsem prohlásila, že můj nejslibnější mladý kůň Cvrček-1 je už dostatečně vyspělý na svoje první závody. Hned jsem začala hledat nějaké datum, kdyby se jel vhodný parkur pro mé,,miminko“.
Nevhodnější se mi zdály závody ve Staré Boleslavi 18.dubna.Nebyly to nijak moc dotované ani oblíbené a známé závody, ale já jsem si řekla, že tam pojedu, tak jsem vyplnila přihlášku a bylo.
***
A já jsem Cvrček a musím Vám říct, že byste ani nevěřili, jak s koněm někteří lidé zacházejí. Den ode dne je to horší.Včera mě moje jinak hodná,,maminka“ Helena (někdy také jezdkyně Svrblíková), nutila skákat přes takové ty ,,kousavé“ překážky. Víte, které myslím? Takové ty barevné a moc velké, ale nic mi neudělaly, asi mám štěstí. No a dneska jsem přes ty kousavé překážky musel skákat znovu a maminka Helena k tomu ještě pustila tak hlasitou hudbu, která mě bodala do uší, že si to ani nedovedete představit.
No a dokonce se na mě začíná zlobit , když jí chci ukázat, jak moc jsem veselý a jak moc mám dobrou náladu. Proto poskakuji, vyhazuji a to všechno - pozor - na místě! A ona tento tak velmi namáhavý a složitý akrobatický čin dělaný jenom a jenom kvůli ní, ani nedokáže ocenit, dokonce mě za to mlátí bičíkem, je tak nevděčná.
***
Ani nevím, jestli byl dobrý nápad přihlásit Cvrčka na závody. Chová se jako nevycválané hříbě a ne jako šestiletý mladý valach.A dokonce vypadá jako kdyby překážky, přes které skáčeme, kousaly. A pořád poskakuje, vyhazuje na místě, už mi několikrát došla trpělivost a tak jsem ho potrestala bičíkem, ale nikdy ne moc.
***
Dneska je ošklivo, prší,ale,,maminka“ mě stejně vzala ven.Ale byla nějaká divná,celou dobu mi vykládala, že prý mám být zítra moc hodný (pfff, já jsem hodný pořád) a že někam pojedu s El Sidem.Vůbec nevím, co to do ní najednou vjelo.Lidi jsou tak strašně složití, že až to není pěkné, já tomu vůbec nerozumím. Je ale možné, že přijede ta hodná kamarádka Betty.a že pojede na Sidíčkovi (tak říká plavému koni se jménem El Sid) a maminka na mě a pojedeme takhle spolu do lesa. Tam to mám moc rád, tam se dá krásně cválat.
***
Tak už zítra jedeme na ty závody, přijela moje kamarádka Betty, aby mi pomohla s koňmi. Neberu totiž do Boleslavi jenom Cvrčka ale i jeho o tři roky staršího plavého stájového kolegu El Sida. Musím ještě připravit přepravník, abych to už měla na zítra hotovo.
***
Tak tedˇ ještě zavedli novou vymoženost - oni mě nenechají ani se pořádně vyspat!!! A ani mi nedali snídani!!! Betty mě brzy ráno vyvedla ze stáje a ani se se mnou nemazlila a jen mě pucovala a pucovala, až jsem se obával, že na mě nezbude ani jeden chlup.Potom mi namazala kopyta.
***
Jsem moc a moc ráda, že jsem si sem Betty pozvala. Hned ráno hodně brzo vstala a vypucovala mi oba dva koně.
Na mě zbylo už jen nanosit věci do vozíku a zkontrolovat jestli máme s sebou patřičné doklady .
Vevést poprvé koně do vozíku je někdy velmi, ale velmi složitá operace.
El Sid vešel výborně, je to už ostřílený závodník a ví, že vozík nekouše.
Ale i Cvrček překvapil, vešel do vozíku bez zaváhání.
***
Tak, už by mi mohli donést snídani, mám hlad.
Ale né, proč mi Betty nasazuje ohlávku?! A proč mě vede na dvůr?! A co to tu stojí??! POMÓÓÓÓÓÓC, ono to sežralo Sida!!!
Ale počkat, Sid nevypadá na to že by to tam bylo nebezpečné. A on ten zrádce tam má dokonce seno!!!!! Tak mu tam vlezu a má po kytičkách. To si jistě chtěl nechat všechno to seno pro sebe! Má smůlu!
***
Konečně můžeme vyrazit na cestu. Nebude to naštěstí nijak dlouhá cesta, ale já nechci přijít pozdě.Doufám, že po cestě nebude Cvrček kopat do stěn vozíku.
***
Ach jo, to byste ani nevěřili, jak je to ve vozíku nudné, když už tam nemáte ani trochu sena.
***
Tak asi za 4minuty tam budeme. Dávám Betty instrukce a vysvětluji jí, co mám dělat. Je to naštěstí velmi chápavá dívka a tak moje povídání přejde bez komentáře. Zahnula na příjezdovou cestu pro vozíky a zastavila. Já okamžitě běžím do kanceláře závodů a přihlašuji se .
***
Konečně mě vyvádějí, už mě to tu vůbec nebavilo.
No teda………..tady je pachů a koní a všeho možného………jé a ti koně mě dokonce zdraví:,,Ahoj, ty jsi kdo? My tě neznáme.“
To jsou slušně vychovaní, že mě tak hezky zdraví. Tak to se jim musí odpovědět: ,,Já jsem Cvrček a já vás taky neznám.“
Koně se můžou uřehtat smíchy.
,,Já to nechápu, proč se mi smějete?“
Jedna šedá klisnička mi odpovídá: ,,To je takový hloupý zvyk, jak vítáme nováčky.“
Já si to pomalu rovnám v hlavě, možná že už to chápu. Aha, ono je to asi tak, že to jsou koně, kterých majitelé jsou kamarádi, a tak jsou kamarádi i koně a já jsem se mezi tyto koně dostal. To se mi docela líbí.
***
Takže výborně, už jsem se ohlásila a zaplatila startovné.Musím si tedy ještě nasedlat a zahřát koně. I koně se musí před závodem rozcvičit, jezdit krokem a potom obklusat pár koleček a až potom může dojít k cválání, skákání a závodu.
***
Takže my tu budeme i jezdit, to je taky docela dobré. Je tu dobrá tráva a proto se mi do ježdění ani tolik nechce, jinak bych skákal dva metry vysoko radostí, že tu budeme jezdit s takovou spoustou koní.
Áá, kam to jdeme?! Já tam nechci, já se bojím.Prosím, já tam vážně nechci, maminko, já budu pořád jenom a jenom hodný, jen když mě nebudeš nutit tam jít…prosíííííím.
***
Začínají první problémy. Cvrček nechce vejít na opracoviště. Ještě že tu je Betty, bere Cvrčka za otěže a vede ho za sebou. Konečně poslechl. Plácám ho po pleci a šeptám:,,táák, hodný koníček, tak má rád maminku, vždyť opracoviště ti nic neudělalo.“
***
Jó, neudělalo,ale chtělo!!!
Aha, budeme tu i skákat, jsou tu totiž překážky. Naštěstí nevypadají moc nebezpečně.
***
Myslím, že už se tu moje ,,miminko“ trochu rozkoukalo a můžeme klusat.
,,Výborně, ty se dneska nějak přemáháš a posloucháš!“chválím Cvrčka.
***
Já, že se dnes přemáhám?! Já jsem hodný vždy!!! Ale klus naštěstí není tak nudný jako krok, tak jí to ukážeme: Hopláááááááááá
***
,,Cvrčku, co to děláš?! Okamžitě přestaň vyhazovat!!!! Já jsem tě asi přechválila!!!“
No to je hezký začátek, on si tu začne vyhazovat!!! Jestli to udělá během závodu, tak ho asi…
***
No jo, no jo, vždyť by mohla koni nechat aspoň trochu zábavy.
Mám nacválat? Juchůůůů, cval mám rád.
***
Tak myslím, že už je Cvrček dostatečně zahřátý a můžeme cválat.
,,Je otevřena prohlídky parkuru, která může proběhnou ze hřbetu koně.“ozývá se z reproduktorů. Znamená to, že můžu jít si i se Cvrčkem prohlédnout překážky, přes které budeme skákat.
***
Fuj, fuj, fuj!!! To jsem se lekl, to jsou tak ošklivé a hlavně NEBEZPEČNÉ překážky. To jsem ještě neviděl, maminko, já tam opravdu nechci, k té překážce ne, ne, ne, nikdy, já se bojím.
Ale, hele, co kdybychom zkusili tamtu překážku, ta nevypadá ani tolik nebezpečně. Jo a ta ani nekouše, té se bát nemusím. A teď, co tamta? Mám k ní podle maminky jít. Ne, ne, k ní nikdy, pryč od ní. Všechny jo, jen tuhletu ne. Tu zkrátka a dobře ne, té se moc a moc bojím, ne.
***
,,Cvrčku té překážky se bát nemusíš, ta tě neukousne, no tak hodný koník, ty jsi ale…tak jdeme k té vedle, vidíš a té se nebojíš, no a tuhleta vypadá ještě hůř a ty se jí neboj…..
***
Bojím se jí, pomoc, ta je ještě horší než tamta první, víš co? Já se nebudu bát té první tolik jako tuhlety a skočím jí, ale tuhletu prostě NE.
***
Ale mám docela štěstí, ta překážka, o které jsem si myslela, že se jí bojí, se neskáče.To se mi docela ulevilo, tak myslím, že zkusíme jít ke skoku číslo jedna, kterého se Cvrček tolik bál.
***
Mé slovo platí: Ty mě nenutíš jít k té strašlivě nebezpečné překážce a já ti půjdu a popřípadě ti i skočím tu překážku, které jsem se prvně bál.
No, vidíš jak moc jsem rozumný koník.
Ale, co to?! Aha, tak to je jenom hudba a na tu jsem si zvyknul už doma. Ale stejně je to nepříjemné, jak bodá do uší. Tam k tomu místu odkud vychází nejdu, ne, nejdu, to moc bolí. Maminko, tam já nechci. Ne, tam nepůj….
***
,,Ale, půjdeš. Nebudeš si vůbec vymýšlet. To je ono, ano tak je to správně.“
To chápu, že nechce jít kolem reproduktorů, jsou puštěny hodně hlasitě a kůň slyší desetkrát lépe než člověk.
Opouštíme kolbiště, zůstává tam jenom jezdkyně, která jede jako první.
My jedeme jako šestí.
***
No, myslím, že pro dnešek toho bylo dost. Už chci nazpátek, domů. Mám nacválat, znovu? Tak jo, jak si přeješ.
Aha, my budeme ještě skákat. Tak to potom tu ještě vydržím.Ale co to tam říkají? Ten hlasatel řekl :,,Teď jste viděli třetí dvojici a připraví se :Nováková, Novotný a SVRBLÍKOVÁ. Jak to?! My se máme na něco připravit? Na co???!
Já to NECHÁPU. Jsem zmaten.
***
Za chvíli už budeme na řadě. Jsem docela zvědavá, jestli mi odmítne skočit …no nevím, opravdu, on je strašně složitý.
***
Ach jo, proč je moje maminka tak moc složitá. Já prostě vůbec nic nechápu. A co to už zase:,,Připraví se Svrblíková.“ To je nějaké divné.
***
Už jsme na řadě. Musíme jít na kolbiště. Už se docela těším, ale jsem trochu napjatá, nevím co mi Cvrček předvede.
*** Tak mi jdeme skákat tam jak jsou ty hrozitánsky nebezpečné překážky. Ale musím pamatovat na to, co jsem slíbil. Nebudu se bát té první.
Hele, mám k ní jít. Tak to tam půjdu bez zaváhání, ať má maminka radost.
*** To je docela příjemné překvapení. Cvrček bez sebemenšího zaváhání přišel k t té překážce, které se předtím bál. Už za chvíli budeme muset odstartovat.
*** Udělal jsem mamince pěkný dárek k narozeninám, tedy spíš udělám: budu dneska hrozně šikovně skákat.
*** ,,Může startovat dvojice Helena Svrblíková s koněm Cvrček-1, reprezentující stáj Svrblíková,.“ zní z reproduktoru.
Nacválávám a mířím k první překážce, Cvrček má napřímené uši. Na můj povel se odráží a překonává první překážku s velikou rezervou.Ted následuje otočka a míříme k překážce vodní příkop. I na ten se Cvrček dívá velmi pečlivě, odráží se a nádherným obloukem přistává na druhé straně. Třetí překážka je obávaný dvojskok.
,,Hezky skáčeš, Cvrčku. Teď jim ukaž, jam moc jsi šikovný,“ šeptám Cvrčkovi a on ke mně natáčí ucho, poslouchá.
První skok dvojskoku, skočil ho pěkně, ale vypadl z rytmu cvalu, odráží se tedy k dalšímu skoku moc brzy.
Ale co to, my jsme nespadli, my jsme asi jenom shodili!
Otáčím se. Ano, břevno se sice houpe v hácích, na kterých je zavěšeno, ale nespadlo!!!
,,Jsi moc šikovný koníček,“ říkám Cvrčkovi.“
*** My tu teda skáčeme, myslel jsem si to správně. Musím se pořádně soustředit, abych žádnou překážku neshodil. Hele, já jsem přeskočil ti první a neshodil jsem to, jsem ale šikovný koníček.
Tu je druhá. Ta je širší, tak to potom musím skočit dál.Ano, přesně takhle jsem měl skočit.
Maminka mi asi něco říká, ale já ji neslyším, no to je asi jedno. Stejně za chvíli budu skákat další překážku.Elá hop!!! A jsem na druhé straně. Pomoc, tu je nějak blízko další překážka, pomoc, mě nevycházejí kroky, musím skočit už teď. Maminko, pomáhej mi, prosím!
Uuufffffff, neskončil jsem v překážce!!!! Myslel jsem totiž, že spadnu. A do konce jsem ani neshodil!
*** Ještě zdaleka nemáme vyhráno, čeká na nás ještě osm překážek.
Ted musíme udělat kolečko a změnit ruku.
,,Výbor…ne, no tak přeskoč, dělej….no konečně, ale že ti to trvalo!“
To je zvíře ten Cvrček, tváří se, jako kdyby neuměl přeskok.
Tady je další překážka, to je triple bar, ten je (aspoň doufám) v pohodě.
Ano, byl v pohodě. Jsme v půli parkuru, teď mě čeká oblouk, potom překážka, po ní se jede přibližně rovně na další skok, posléze otočím doprava, přeskočíme překážku a uděláme necelé kolečko kolem stromu, který roste uprostřed kolbiště a skočím poslední skok. Po němž vjedu slavně do cíle.
*** Nechápu, proč mě nutí moje maminka k přeskoku a i když ví, že na tu nohu se mi cválá lépe.
Triple bar je docela dobrá překážka, ta se mi moc líbí. Mám udělat oblouček, to je moc zábavné cválat do oblouku, ale maminka mi to skoro nikdy nedovolí.A tady je modrá překážka. Modrou mám rád, to je hezká barva. Tak taky hezky přeskočím překážku, když je modrá. Cože?! Mám cválat rovně?! To je nuda, tak si alespoň trochu povyhodím, juchuchu, to se mi líbí. A hop, a mám za sebou další překážku. Kolečko? A kolem stromečku? Tak ho uděláme hodně malé.Další skok je ošklivý zeleno-žlutý a vedle něj je ten, který kouše, hryže, straší a nemá rád hodné koníky jako jsem já. Tak mu uteču! Rychle, rychle! Ale co to, v cestě mi stojí překážka, no tak jí skočím.
Tak konečně mi nic nestojí v útěku.
Co to je za hluk? To se mi ani tolik nelíbí, ale mamince se to líbí, tak je to asi dobré.
*** To je šikovný koníček.
,,A máme tu první bezchybný výsledek v podání Heleny Svrblíkové s koněm Cvrček-1 reprezentující stáj Svrblíková. Průběžné první místo!!!“zní celým závodištěm. Cvrček nezklamal.
,,Ale že jste měli na trojce na mále, co?“ ptá se mně jakýsi jezdec. Já jenom přikývnu.
,,Jaké má předky? Já bych ho docela rád koupil,“ pokračuje dál jezdec.
,,Předky nemá nijak známé, a neprodám ho ani za nic.“
*** Tak, to jsem asi udělala něco dobře, když se maminka baví s tím pánem o mně. Tak, když budu na takovéhle akci, musím vždy se moc a moc snažit.
*** Asi po půl hodině.
,,Prosím, aby přišli k dekorování tito jezdci: Novák, Truhlářová, Dvořák a Svrblíková.“
Tak, to jsem se asi nějak umístnila, když mě volají!
*** Oni nás tam na kolbiště zase volají, asi budeme znovu skákat, ale já už nemám moc síly.
Ale ne, skákat už asi nebudeme, překážky mají složené první břevno.
,,V dnešním prvním závodu pro koně startující prvním rokem se na čtvrtém místě umístnil jezdec Václav Novák na koni Diana reprezentující jezdecké sdružení Blanka. Blahopřejeme!“
Aha, tak toto skákání se nazývá závod.
*** No tak jsem určitě vyhrála, to jsem moc ráda, hodně mně to překvapilo.
,,Na třetím místě se umístnila Pavla Truhlářová na koni Lucky-8 reprezentující farmu Lhota.
Výborné umístnění!“
Ještě, že se Cvrček hnal, jako kdyby ho honili duchové, jinak bychom dopadli jako čtvrtí.
,,Na stříbrném místě se umístil Pavel Dvořák s koněm K-Triumf reprezentující stáj Acolla.“
Tak, teď jdeme na řadu my!
*** ,,A na nejlepším prvním místě se umístili Helena Svrblíková na koni Cvrček-1. Blahopřejeme, skvělý výkon.“
To je docela dobré, já jedu hezky závod a oni mi dají napapat ovsa, mňam mají ho tu dobrý, ani bych se neurazil, kdybych tu mohl bydlet.
*** Jak jsem si správně myslela, jsem první!! Juchůůůůů!!! Mám moc a moc a moc šikovného koníčka.
Jsem zvědavá,jak se mu bude líbit čestné kolo.
*** ,,Prosím vítěze, aby uvedli ostatní umístěné do čestného kola.“
My budeme cválat? Juchů! Rychle, rychle a skousnout udidlo aby mne maminka nemohla zastavit moc brzy. Tak, ty závody se mi líbí.
*** Tak se mu čestné kolečko líbí. Musím ho v blízké době zase přihlásit na závody.